Národní podnik (VEB) Automobilka Robur Zittau

Dějiny automobilky Robur sahají do roku 1888, kdy byla založena továrna Hiller na výrobu textilních strojů a jízdních kol. Později roku 1910 byla zahájena výroba motocyklů. Současně od roku 1907 běžela výroba tříkolek Phanomobil, výroba těchto tříkolek probíhala do roku 1927. V roce 1916 byl název továrny změněna na Automobilka Phanomen Gustav Hiller a v období let 1910 a 1927 probíhala výroba nákladních automobilů, u kterých nebyl předpokládám úspěch.

Skutečným vstupem na trh výroby nákladních automobilů byl rok 1927, kdy započala výroba automobilu 4RL s nosností 0,75 - 1 t. Posléze byly na trh uvedeny automobily s vyšší užitnou hmotností 1,5 t - Granit 25 a 2,5 t - Granit 35. V trendu zbrojení vznikl vzorový výrobní program s modelem Granit 1500 (později Granit 27) s užitnou hmotností 1,5 t.

Všechny tyto nákladní automobily Phanomen, stejně jako tříkolky, byly vybaveny vzduchem chlazenými motory.

K 30.4.1946 byla automobilka znárodněna a posléze připojena ke sdružení firem vyrábějící dopravní prostředky v NDR IFA (Industrial Fahrzeugbau), která byla založena v roce 1948. Kromě běžné hromadné výroby rovněž běžela výroba 1000 vozidel pro požární sbory. Roku 1949 začala hromadná výroba stacionárních motorů a v roce 1950 byla znovu obnovena výroba automobilu Granit 27 se zvýšenou nosností 2 t.

V roce 1952 byl postaven první prototyp Phanomen Granit 32 s dieselovým motorem, byla vyrobena pouze jedna serie a rovněž došlo ke zvýšení výkonu Granit 27 na 44 kW a zároveň jeho přeznačení na Granit 30K. Změny v části podvozku a další modifikace vedly prototypům vozu Garant, kterých se do roku 1961 vyrobilo 50 000 exemplářů v podobě valník, skříň, autobus a další.

Počátkem roku 1957 byla automobilka přejmenována na VEB Automobilku Robur Zittau a byla přidružena ke Karosárnám Bautzen a Motorárnám Kamentz.

Následníkem tohoto modelu byl Robur LO 2500 s užitnou hmotností 2,5 t, představený na Veletrhu v Leipzig v roce 1961.Automobil byl s moderní kabinou bez kapoty vybavený zážehovým vzduchem chlazeným motorem o výkonu 51,5 kW. Současně vznikla varianta s pohonem 4x4 s užitečnou hmotností 1,8 t s označením Robur LO 1800 A. Další vývoj vozu vedl v roce 1968 k novému typu LO 2501, resp. LO 1801, odlišujících se od předchozích modelů např. mřížkou chladiče. Od roku 1974 byla užitná hmotnost zvýšena na 3 t a vozidla označeny typem LO 3000, resp. LO 2202 s pohonem 4x4.

Od podzimu 1982 přibyla do nabídky verze s dieslovým motorem 4 KVD 12,5 SRL označená LD/LO 3000. Tímto si automobilka slibovala delší životnost dílů motoru a přiblížení se mezinárodním standardům. Tyto změny se rovněž dotkly verze s pohonem 4x4 LD/LO 2002 A a také vedli k novým modelům LD 3001 a 3002 z vnějšku odlišnými menšími koly a rozchodem kol.

Nákladní automobily Robur nebyly vyváženy jen do zemí RVHP, ale také do zámořských zemí pro speciální použití na nových trzích, třeba v programu Robur na Safari, kde se stal přizpůsobivým temnějším zeměpisným a klimatickým podmínkám.